Skripta pro TP Vránov I
Díl I.
Zde máte skripta co jsme konzultovali na výjezdním soustředění. Každý z TP tábora si je přečte a bude mu podána kontrolní otázka. Pokud j nezodpoví nebo jí zodpoví špatně budou mu z toho vyvozeny saknce. Správnost odpovědi posoudí don Mazalíny. Čest práci. PS: Doporučuji si text zkopírovat a uložit do Wordu, je to přehlednější.
Skripta pro výkon funkce táborového pracovníka (TP) na letním dětském táboře Městské policie Pardubice
2007
1. Přípravné akce před táborem
Každý zájemce o práci TP se musí osobně zúčastnit informativní schůzky. Zde získá uchazeč základní informace o táboře a o přípravě na něj. Dále si při této příležitosti vyplní dotazník a absolvuje krátký pohovor s HVT, který mu sdělí další postup.
Pokud zájemce vyhověl našim požadavkům, je pozván do „druhého kola“. Při této příležitosti získá podrobnější informace o předtáborové přípravě a o víkendovém soustředění. Úspěšné absolvování víkendu a složení táborové zkoušky má za následek uzavření platné smlouvy na vybranou funkci táborového pracovníka.
Víkendové soustředění probíhá v rekreačním středisku. Víkendové soustředění je povinné pro všechny nové zájemce o funkci TP. S sebou si každý bere jídlo a dostatek teplého oblečení a oblečení na sport a práci (raději horší kvality, existuje nebezpečí poničení tohoto oblečení při práci – např. od barev).
TP se mohou na přípravě tábora podílet takto:
prací všeho druhu při přípravě programu – výroba či shánění věcí a rekvizit, práce s PC, výtvarná činnost, příprava metodik a osnov výukových zaměření, vymýšlení her
Před táborem by měl každý TP odevzdat potvrzení od lékaře, že je z hlediska duševního i fyzického schopen práce s dětmi (netýká se vyhláškou osvobozených osob – studenti pedagogických fakult, učitelé atd. – ti však musí dodat potvrzení, které jejich status dokládá). Náklady spojené se zajištěním tohoto potvrzení provozovatel táborovému pracovníkovi proplácí v jeho výši. Před táborem rovněž může TP odevzdat další potvrzení, která dokladují jeho kvalifikaci pro výkon funkce TP (pokud taková potvrzení vlastní). U zdravotníků se potvrzení o kvalifikaci vyžaduje vždy.
2. Turnusy a rekreační středisko
Adresa tábora: RZ Na Pískách - LDT,pošta Lomnice, 356 01
Rekreační zařízení Na Pískách se nachází uprostřed lesů poblíž řeky Svatavky, asi 8km od Sokolova. Areál je tvořen velkou zděnou budovou, kde se nachází luxusní pokoje s vlastním sociálním zařízením a s ubytovací kapacitou 40 míst, dále je zde kuchyně vybavená myčkou a kuchyňskými roboty, další sociální zařízení a velká klubovna s televizí a videem. Další ubytovací možnost představují chatky s celkovou kapacitou 120 osob. Ty nejsou kvůli vytápění přímotopy vhodné v zimní sezóně. U chatek se nachází další sociální zařízení, zastřešená venkovní terasa se stoly a lavičkami a druhá kuchyňka s klubovnou. Součástí areálu je také volejbalové a fotbalové hřiště a krytá hala s ping-pongovými stoly. Letní koupání je možné v bazénu i v řece Svatavce. V těsné blízkosti areálu je i ranč, kde se chovají koně, oslíci a kozy.
Turnus:
I. turnus | 29.7. – 12.8. 2007 |
3. Táboroví pracovníci (zkratka TP), stručná charakteristika TP
Kolektiv táborových pracovníků tvoří:
A/ Hlavní vedení tábora (zkratka HVT) – hlavní vedoucí + několik zástupců hlavního vedoucího. HVT tvoří převážně stálí spolupracovníci provozovatele. Každý z nich odpovídá za určitou část táborové agendy (někdo má na starosti program, jiný administrativní zázemí, někdo hlídá režim dne atd.) TP se snaží řešit své problémy vždy s tím členem vedení, který má danou oblast na starosti (př.: nemá smysl řešit problémy spojené s celotáborovou hrou s tím členem hlavního vedení, který má na starosti rozřazování dětí do oddílů atd.). Jde-li však o naléhavou záležitost, která nesnese odkladu, může TP problém řešit s kterýmkoli členem hlavního vedení.
S rozpisem kompetencí jednotlivých členů vedení budou TP seznámeni první den tábora. Je-li v tomto materiálu používaná zkratka HVT, rozumí se jí vždy ten člen hlavního vedení, který má danou oblast úkolů na starosti (výjimečně celé hlavní vedení tábora – lze poznat z kontextu).
B/ Oddíloví vedoucí + Praktikanti – Jde o nejpočetnější skupinu táborových pracovníků. Zejména pro ně jsou určeny všechny pasáže těchto skript. O tom, jakou funkci doopravdy na táboře zaujme, rozhodne provozovatel (ten samozřejmě nepověří vedoucím oddílu TP, který si troufá maximálně na funkci asistenta vedoucího). Neplnoletý praktikant se řídí táborovým řádem a režimem dne dětí. Určité úlevy může praktikantovi poskytnout HVT (např. prodloužení večerky). Funkce praktikanta bývá neplacená.
D/ Zdravotníci – jejich práci upravují zvláštní „skripta“. Mají na starosti zdravotní péči o děti a táborové pracovníky, provádějí ošetření na marodce, někdy doprovázejí marody k lékaři, bodují pořádek na pokojích (chatkách, stanech), vydávají omluvenky z programu, osvětově a kontrolně působí v oblasti úklidu, hygieny a prevence nemocí a úrazů. Hlavní zdravotník dále rozhoduje o izolaci dítěte (TP) v případě ohrožení dalších osob nákazou, rozhoduje o výjezdech k lékaři a doporučuje HVT předčasné ukončení pobytu nemocné osoby. Zdravotník nese zodpovědnost za dítě po dobu jeho pobytu na marodce. Zodpovědnost přechází na zdravotníka okamžikem, kdy si dítě od OV převezme do své péče. Tímto okamžikem se rozumí v případě nemoci přestěhování dítěte na izolační pokoj, v případě kontrolní návštěvy u lékaře převzetí dítěte za účelem výjezdu do nemocnice. Zodpovědnost zdravotníka trvá do chvíle, než dítě předá zpět do oddílu oddílovému vedoucímu nebo zákonnému zástupci dítěte. Zdravotník také musí vykonávat dohled nad dítětem, kterému omluvil účast na programu ze zdravotních důvodů a kterému uložil tzv. klid na lůžku. V případě nedostatku práce vypomáhají zdravotníci HVT při programu.
4. Charakteristika tábora, rozdělení dětí, přání na společné zařazení
Pobyty jsou určeny dětem a mládeži od 6 do 15 let (výjimky pouze se souhlasem HVT) .
Naší snahou je vyhovět přáním přihlášených dětí a jejich rodičů. Při splnění určitých kritérií dáváme dětem možnost určit si, s kým chtějí být ubytované, s kým chtějí být v oddíle. Logickým důsledkem tohoto přístupu je náročná práce při rozřazování dětí. Není totiž snadné vyhovět všem přáním, uvážíme-li, že kapacita střediska bývá běžně využita do posledního místa a že přání dětí je třeba propojit s možnostmi a přáními vedoucích. Svá přání však mohou děti a jejich rodiče uvádět pouze při přihlašování (tedy písemně při vyplňování přihlášky); tedy nikoli až u odjezdu na tábor nebo dokonce až v průběhu pobytu.
Rozřazování se věnuje člen hlavního vedení tábora (dále též jen HVT) několik dnů před táborem. Při této práci vychází z údajů v přihláškách. Řídí se přitom pravidly, které klientům stanovují závazné pokyny a všeobecné podmínky účasti dítěte na našem LDT (letním dětském táboře).
Základní filozofií našeho tábora je maximálně vyhovět těm, kteří přihlásili své dítě včas a při přihlašování a placení tábora se řídili našimi pokyny. Přáním či požadavkům rodičů a dětí, kteří nepostupovali v souladu se zmíněnými materiály, nemusíme bezezbytku vyhovět.
Přáním na ubytování více dětí na stejném pokoji či chatce můžeme však vyhovět jen při splnění několika požadavků. Tato přání musí být především vzájemná (tj. o společné ubytování mají zájem obě děti; zájem projevily obě dvě uvedením tohoto přání v přihlášce), dále musí jít o děti stejného pohlaví. Snahou HVT je dále ubytovat oddíly pohromadě a tím usnadnit práci oddílových vedoucích. Vzhledem k tomu, že je třeba vyhovět přáním klientů, ale zároveň i efektivně obsadit všechna lůžka ve středisku, se nepodaří oddíly ubytovat vždy u sebe.
Oddíly na našem táboře bývají smíšené, tzn. že v každém oddílu jsou dívky i chlapci jakéhokoli věku. Oddíly většinou tvoří 13-15 dětí.
Děti přijíždějí na LDT z různých koutů ČR, nejvíce tradičně z Pardubic. Dvě třetiny všech dětí se rekreuje na našem táboře již poněkolikáté.
Je třeba podotknout, že se občas stává, že děti po příjezdu na tábor nesouhlasí s tím, jak byly rozřazeny: např. do oddílů, na ubytování. Nikdo z táborových pracovníků nemůže o své vůli cokoli v seznamech měnit ani dětem slibovat jakékoli přesuny. Nespokojeným dětem se snaží jejich přání rozmluvit; pokud neuspějí, poznamenají si problém a konzultují ho s HVT (při první konzultaci v podvečer v den příjezdu). HVT dítěti v jeho požadavku na „přesun“ vyhoví pouze tehdy, zjistí-li, že udělal při rozřazování chybu. V ostatních případech nelze žádné změny povolovat!
Během pobytu rovněž povoluje jakékoli přesuny pouze HVT.
5. Program, zodpovědnost za děti
HVT před táborem vypracovává tzv. rámcový program. Z něho lze vyčíst skladbu i množství výše uvedených typů programů. Táborový pracovník bude seznámen s rámcovým programem nejpozději první den pobytu. V průběhu tábora seznamuje HVT táborové pracovníky s aktuálním denním programem na další den vždy den předem (zpravidla na večerní poradě).
Aktuální změny v programu před jeho zahájením vyhlašuje HVT prostřednictvím hromadného nástupu všech dětí a TP (případně samostatný nástup určených TP). Pokud by však mělo dojít ke změně (předčasnému ukončení) programu v jeho průběhu, vyhlašuje tuto změnu HVT. Pouze u oddílových programů probíhajících mimo tábor a mimo přítomnost HVT, rozhoduje o předčasném ukončení programu (nebo o jeho změně) OV (oddílový vedoucí). Je-li důvod ke změně či ukončení programu zvlášť naléhavý a není-li možné spojit se před touto změnou s HVT, může i OV (nebylo-li předem dohodnuto jinak) dětem, za něž zodpovídá, předčasně ukončit i jiný program. O tomto postupu informuje HVT ihned, jak to bude možné. Změny v programu dne by měly představovat naprostou výjimku, a to jak ze strany HVT, tak i z pozice OV.
Předchozí odstavec se vztahuje zejména na situace, kdy uprostřed programu (např. hra v lese či pěší celodenní výlet) začne pršet.
Stručná charakteristika jednotlivých typů programů:
Oddílovým programem se rozumí program, který není centrálně řízen HVT. Jednotlivé oddíly mají svůj vlastní program, který je výsledkem dohody OV a HVT. Oddílové programy tvoří zhruba polovinu všech odpoledních a večerních programů.
Celotáborovou hru (CETEH) lze charakterizovat z hlediska typu programu jako soubor her a dalších akcí, jejichž pravidla i průběh určuje a vyhodnocuje HVT. Etapy (hry) jsou koncipované jako na sebe navazující soutěže mezi oddíly. Pro CETEH je typické, že jednotlivé hry spojuje příběh, který by jim měl dodat potřebný náboj a odůvodňovat vlastně jejich smysl. Legenda navíc (zejména u mladšího tábora) by neměla postrádat prvky tajemna, napětí, neznáma. Oddíly by mělo též motivovat bodování jednotlivých etap i vidina odměny za dobré umístění v celotáborové hře. Oddíloví vedoucí nemusí prakticky nic vymýšlet, hra je zpracována v písemné podobě již z Pardubic.
Dalším typem programu jsou neoddílové, hromadné akce, které nespadají do výše popsaných kategorií. Jde například o celodenní výlety, diskotéku, noční stezku odvahy (není-li ideově zapojena do CETEH); tedy o programy, které se týkají většího počtu oddílů, mnohdy i celého tábora. Opět i tady platí, že obsah i formu akcí stanovuje HVT; OV při realizaci programu dohlíží na děti jemu svěřené a řídí se pokyny HVT a příslušnými písemnými pokyny. Na rozdíl od CETEH nemusí jít o bodované soutěže, jednotlivé akce nemají žádné propojení, jednotící záměr.
Shrneme-li výše uvedené, dá se říci, že OV nemusí v průběhu tábora věnovat příliš času vymýšlení a přípravám vlastního programu pro děti. To by také pro něj v podmínkách koncepce našeho tábora nebylo nikterak snadné. CETEH a neoddílové programy organizuje HVT. Oddílovému vedoucímu postačí, když se seznámí s obsahem a průběhem těchto akcí a dokáže zvládnout svoji „roli“. Volné oddílové programy pak umožňují oddílákovi dělat s dětmi to, co on sám nebo jeho dospělý kolega u oddílu uznají za vhodné a zábavné.
Jednotlivé typy programů se mohou lišit i v otázce odpovědnosti za děti. Obecně platí, že OV, jemuž byl svěřen jeden oddíl, zodpovídá za děti uvedené v oficiálním aktuálním oddílovém seznamu 24 hodin denně.
V dalším textu postupně rozebereme zodpovědnost OV při některých situacích, jež na táboře obvykle nastávají: např. při celodenním výletě, při etapě Ceteh, při diskotéce, při vydání omluvenky, při převzetí dítěte do péče zdravotníka. Zmíníme se také o potřebě děti vždy důkladně a včas poučit o tom, jak se mají chovat, pokud z povahy věci není možné vykonávat nad nimi soustavný dohled. Jen tak minimalizujeme bezpečnostní rizika a učiníme i je (rozuměj děti) spoluodpovědnými za svá jednání.
Například u některých celotáborových akcí může dojít po domluvě s HVT k přenesení zodpovědnosti přímo na jiného táborového pracovníka.
Mluvíme-li o výjimkách z obecného pravidla o odpovědnosti za děti, musíme zmínit podstatnou záležitost. K oddílu jsou přiřazování oddílový vedoucí a jeho praktikant. Oba nesou společnou odpovědnost (praktikant pouze v případě, že je starší 18let včetně)za jim svěřené děti. Rozhodující slovo vůči dětem v oddíle bude mít však vždy OV. Tato „hierarchie“ má význam zejména pro případy, kdy by v určité situaci nedošlo ke shodě v názorech mezi TP. V takové mezní chvíli bude tedy platit rozhodnutí oddílového vedoucího. Ten bude závazně určovat, jak se bude dál vyvíjet program; kudy povede další trasa na vycházce; zda děti smějí při hře běhat atd. Oddílový vedoucí v takovém případě ponese plnou zodpovědnost za své rozhodnutí. Jeho praktikant by se přirozeně měl zachovat loajálně (tj. respektovat názor svého nadřízeného). Pokud se odd.vedoucí se svým praktikantem dobře sehrají, ušetří si společným vedením oddílu spoustu práce. Také by pak nemuselo v praxi docházet k oněm zmiňovaným mezním okamžikům, kdy by bylo třeba uplatnit „moc z titulu pozice nadřízeného“. Předchozí věty ale předpokládají společnou přítomnost obou TP u oddílu. Tu vyžaduje HVT vždy při oddílových programech. V neprogramových částech dne (např. hygiena, úklid, stravování) a při některých celotáborových akcích postačí, když dozor nad dětmi zajistí jen jeden z nich (vždy určí HVT). Je-li tímto OV praktikant má v těchto chvílích vůči dětem hlavní slovo (pravomoc vydávat závazné instrukce). O tom, kdo z tandemu OV bude děti ukládat, vodit do jídelny na oběd nebo dohlížet na ně při poledním klidu, se oddílový vedoucí dohodne s praktikantem. Ideální je, když se OV s praktikantem v dohledu nad dětmi v těchto částech dne spravedlivě střídají (samozřejmě s přihlédnutím k momentální zdravotní kondici i k celkové pracovní vytíženosti obou táborových pracovníků).
Ev. další jiné výjimky či změny z obecného pravidla o odpovědnosti musí být táborovým pracovníkům vždy včas a řádně sděleny. OV musí v takovém případě jasně vědět, za které děti nese v té které chvíli právní odpovědnost.
Na co by si měl dát OV největší pozor z hlediska odpovědnosti za dětí? Pomineme-li situace, které mají zvláštní režim, vyžaduje se, aby OV měl všechny jemu svěřené děti stále pod kontrolou (výjimku tvoří jen omluvené děti – viz níž). Probíhá-li programová část dne (tj. doba vymezená denním režimem jako odpolední či večerní program), musejí se programu pod vedením OV zúčastnit všechny děti (týká se všech uvedených typů programů). Není například možné, aby při oddílovém programu hrála část oddílu za přítomnosti OV na hřišti vybíjenou a jiná část měla v téže době tzv. osobní volno na chatičkách (bez dozoru). Účast všech svěřených dětí je třeba důsledně vyžadovat i při neprogramových činnostech stanovených denním režimem (např. večerní hygiena, konzumace večeře).
Některé situace neumožňují OV vykonávat nad všemi jemu svěřenými dětmi účinnou, permanentní a faktickou kontrolu (např. hra na schovávanou v lese, úklid na pokojích). V těchto případech se OV své zodpovědnosti částečně zbaví tím, že děti řádně předem poučí o tom, jak se mají chovat, co smějí dělat, kde se mohou pohybovat atd. OV děti neopomene vždy poučit o postupu, který mají zvolit v případě vzniklého problému . Také jim zdůrazní zakázané činnosti (kouření a spol.). Během vlastní akce (programu) však musí děti aktivně kontrolovat.
Na začátku i na konci každého programu a v klíčových momentech během dne (např. děti vylézají z bazénu, oddíl jde na pěším výletě přes křižovatku apod.) je třeba děti počítat. Ideální je dětem rozdat čísla, aby se počítaly samy. Z bezpečnostních důvodů je někdy vhodné rozdělit děti do skupin nebo alespoň do dvojic; pravděpodobnost, že se něco stane (např., že se někdo ztratí), se tímto opatřením zmenší.
Obecně platí, že každý program je povinný pro všechny děti. Není přípustné, aby alternativou k organizovanému večernímu programu byla soukromá zábava některých dětí - jejich osobní volno. Avšak ani předčasná večerka nemůže být v době vymezené jako večerní program dětem povolena či oddílákem uložena. V průběhu oddílových programů je žádoucí, aby se všechny děti oddílu věnovaly činnosti, kterou zvolil tandem oddílových vedoucích.
Každopádně je žádoucí, aby v průběhu odpoledního či večerního oddílového programu neodbíhaly samostatně na své chatky, do jídelny či na marodku. Děti by měly využívat přestávky mezi programy (resp. neprogramové části dne) k tomu, aby si zašly na WC, napily se v jídelně, vzaly si jiné boty či si zaskočily za zdravotnicí (i tak ale s vědomím OV, vše organizuje OV). Během programu by měly děti „vydržet“ na místě programu. Potřebuje-li i přesto dítě program na chvilku opustit, musí se oddíláka dovolit. Je-li důvod pro vzdálení se od oddílu (skupiny) neodkladný, měl by jeden z oddíláků takové dítě doprovodit. Oddílák by totiž zodpovídal za dítě i v případě, že by ho neměl na dohled.
Je třeba vše dodržet ze strany TP a nepodceňovat žádné situace, netoužíme několikrát za večer řešit případy konzumace alkoholu či drog, poškozování věcí, šikany, krádeží apod., nezbývá, než tato pravidla respektovat. Zákazem opuštění daného místa, zpřístupněním WC na hlavní budově dětem po dobu hromadných programů můžeme zajistit, že se všechny děti programu opravdu zúčastní a že v táboře zůstanou jen ty, které mají „povolení“. Těmito opatřeními se skutečně omezí výše zmiňovaná negativa táborového života.
Z hlediska zodpovědnosti za děti je třeba též zmínit institut tzv. omluvenek. Dítě, které se nemůže zpravidla ze zdravotních či jiných důležitých důvodů zúčastnit nějakého programu, dostává omluvenku. Tu může vydat pouze zdravotník nebo HVT. OV nemůže sám dítě z programu uvolnit na základě svého uvážení nebo na žádost dítěte. Omluvenky, které vydává zdravotník, jsou dvojího druhu. První z nich omlouvá dítě z účasti na nějakém programu – zpravidla má takové dítě nařízen „klid na lůžku“. V tomto případě přejímá za takové dítě zodpovědnost zdravotník, a to na dobu, která je uvedena na omluvence. Druhý typ omluvenky znamená pro dítě určité omezení. Takové dítě se smí programu účastnit, ale nesmí se účastnit nějakého výkonu – např. nesmí skákat, plavat, tancovat atd. U omluvenek druhého typu zůstává tedy odpovědnost za dítě na vedoucím; dítě je přítomno na programu spolu se svým vedoucím. Zvláštním typem omluvenky je rozhodnutí HVT o neúčasti dítěte na programu. Jedná se buď o zákaz určitého programu za trest či „využití“ dětí pro jinou aktivitu než je program spolu s ostatními dětmi oddílu . Vydá-li omluvenku HVT, přejímá za takto omluvené dítě zodpovědnost on. Má-li vedoucí vhodného „adepta na omluvenku“, požádá o její vystavení pro něj zdravotníka či HVT.
Na omluvence musí být vždy uvedené jméno dítěte, popis omezení (časově i obsahově) a jméno vydavatele – autora omluvenky. Obsahovým popisem omezení se rozumí údaj o tom, zda má dítě nařízen klid na lůžku nebo třeba jen zákaz absolvování konkrétního výkonu při programu – tím se rovněž, jak shora uvedeno, definuje zodpovědnost za dítě. Popis omezení z hlediska časového znamená uvedení období, na které se omluvenka vydává (u zákazu diskotéky se uvede např. 24.7. - večerní program).
Dítě by mělo svoji neúčast (omezení) na programu předem sdělit OV, resp. TP, který ho mívá po dobu platnosti omluvenky na starosti. TP překontroluje předloženou omluvenku. Je-li omluvenka řádně vyplněna, nemusí si OV nic dalšího ověřovat. Má-li však pochyby nebo je-li zápis na omluvence neúplný či nečitelný, zkontaktuje neprodleně vydavatele omluvenky a nejasnosti s ním prokonzultuje. Vydává-li omluvenku některý z členů HVT, informuje zpravidla o této skutečnosti vedoucího dítěte předem. Omluvené děti, za něž přebírá zodpovědnost zdravotník (tzn. mají klid na lůžku a určitého programu se neúčastní), aktuálně vypisuje zdravotník na nástěnku na marodce. Obecně platí, že vedoucí by neměl začít program, pokud mu nějaké jemu svěřené dítě chybí a on o něm nic neví. Pokud by nebylo chybějící dítě na seznamu omluvených dětí na marodce ani na seznamu dětí majících službu u závory (viz níže), vyhledá vedoucí HVT, který mu pomůže situaci řešit. V této souvislosti je dobré zmínit fakt, že TP vydávající omluvenku by měl posoudit, zda omluvené dítě je s obsahem omluvenky seznámit TP, který je za dítě zodpovědný. Pokud si není jistý, měl by sám vyhledat TP, jehož dítěti omluvenku vydal, a informovat ho osobně.
Dítě je povinno mít omluvenku stále při sobě a na žádost ji předložit TP. TP tedy omluvenky od dětí nevybírají.
Na závěr je třeba zmínit, jak je to s odpovědností za dítě na marodce nebo na pokojích, kde jsou ubytované děti z různých oddílů. Také je třeba zdůraznit zodpovědnost té které dospělé osoby za plnění povinností dle těchto skript.
Existuje několik případů, kdy není dítě u svého oddílu „delší dobu“ (stačí i několik hodin). Jedná se o přemístění dítěte ze zdravotních důvodů na marodku (izolaci), o opuštění tábora z důvodu návštěvy u lékaře. V těchto případech se dítěti omluvenka nevydává. Ten, kdo dítě z oddílu „odebírá“, je povinen tuto skutečnost vedoucímu dítěte osobně sdělit. Vedoucí nenese za takto „nepřítomné“ dítě pochopitelně zodpovědnost. Následné zpětné předání dítěte oddílovému vedoucímu provede HVT či zdravotník rovněž osobně. Tento odstavec platí i pro případ dočasného umístění dítěte v jiném oddíle (skupině) – zajišťuje HVT (např. před celodenním výletem se vyskytne náhlý zdravotní problém). Po dobu dočasného umístění dítěte v jiném oddíle (skupině) za něj zodpovídá TP, který má tento jiný oddíl na starosti.
Vzhledem k tomu, že jsou na stejném pokoji (chatce) někdy ubytované děti z více oddílů, existuje v určitých záležitostech „společná odpovědnost“ několika oddíláků za tyto děti (např. pokud jde o udržování pořádku na pokoji nebo respektování večerky). Je žádoucí, aby se OV v takovém případě shodli na stejném přístupu k dětem. Problematická situace nastane, když jeden oddílák například uznává bodování pořádku a vyžaduje úklid od svých dětí a druhý OV, který má ubytované děti na tomtéž pokoji, úklidu nepřikládá žádný význam. Špatným bodovým ohodnocením jsou pak bohužel dotčeny všechny děti ubytované na tomto pokoji (nejen ti bordeláři).
Výše jsme podrobně rozebrali, jak je to s odpovědností TP u oddílů. Řešili jsme však pouze otázku právní odpovědnosti za děti a s ní spojenou otázku pravomoci těchto oddíláků ukládat dětem nějaké povinnosti. Z těchto skript a jejich příloh však vyplývají i mnohé další povinnosti, kde nespecifikujeme, zda máme na mysli vedoucího nebo jeho praktikanta. Platí proto pravidlo, že všude, kde je v textu zmíněno, že TP má něco zařídit, na něco dohlédnout, něco konat atd., máme na mysli vedoucího oddílu; tedy ne jeho praktikanta. Je tedy vždy na odpovědnosti vedoucího, aby zajistil splnění takového úkolu vyplývajícího z těchto skript (vč. příloh). Buď může takový úkol provést vedoucí oddílu osobně (sám) nebo jeho splněním pověří svého praktikanta. V takovém případě si ale musí ověřit, že praktikant úkol opravdu řádně splnil, neboť za jeho splnění zodpovídá také. Co může být takovým úkolem? Tak například v těchto skriptech se píše o tom, že OV dohlíží i na své dítě, které je dočasně umístěno na izolaci. Na jiném místě se dočtete, že OV je povinen v den příjezdu odevzdat soupis závad za všechny ubikace. V kapitole o oddílových programech se uvádí, že OV dojedná konkrétní obsah oddílového programu každý den s HVT. Tedy, pokud nebudou první den odevzdány soupisy závad na pokojích, nebo pokud nemocnému dítěti nebude tři dny předána pošta od maminky, půjde vždy o problém vedoucího oddílu. On je vůči HVT a tedy i vůči provozovateli primárně zodpovědný (i po právní stránce) za plnění všech takových povinností. Především s ním bude HVT takové záležitosti řešit, jemu tedy pravděpodobně „vynadá“ za jmenovaná opomenutí. Proto si musí vedoucí oddílu, pokud záležitost svěří svému praktikantovi, vždy ověřit, že úkol opravdu splnil. Před HVT neobstojí jeho námitka, že za to nemůže, neboť tu věc měl zařídit jeho kolega (asistent). Tato námitka by však mohla být úspěšná v případě, kdyby asistent při své práci způsobil nějakou škodu (např. na majetku provozovatele). V takovém případě by za tuto škodu nesl zodpovědnost výlučně škůdce, tedy v tomto případě praktikant vedoucího.
6. Oddílové programy
Oddílové programy (OP) tvoří zhruba polovinu odpoledních a večerních programů. OV by měli využívat oddílové programy pro stmelování kolektivu ve svém oddíle a s ostatními oddíly se spojovat na společný program jen v opodstatněných (a spíše výjimečných) případech.
Pokud jde o způsob realizace povinného oddílového programu, ponechává se opět oddílákům značná volnost. Při nahlašování programu i následném fasování ze skladu je ale třeba přemýšlet nad tím, zda je k realizaci hry všechno k dispozici a zda se tím zabaví celý oddíl na celou dobu. Je dobré si vždy nafasovat pomůcky tak, aby se zabavilo maximum dětí. Tak například na badminton to chce, aby každý hráč měl svoji raketu (dtto na ping-pong).
Oddílový program(OP) tedy musí absolvovat všechny děti jednoho oddílu pospolu (resp. na přiděleném místě); to ale neznamená, že se musí všechny děti věnovat hodinu a půl jen jedné aktivitě.
Jiný příklad: při plnění povinného programu „turistika“ ale není možné, aby polovina oddílu šla na jedno místo a druhá půlka oddílu šla s praktikantem úplně někam jinam nebo dokonce nahradila náročnější procházku poflakováním na louce. Smyslem OV je také zvýšení bezpečnosti dětí. Jestliže by se v našem příkladě v lese ocitnul vedoucí sám, byť jen s 15 dětmi, a někomu by se zrovna něco stalo, nebyl by požadavek zvýšené bezpečnosti rozhodně naplněn. Platí tedy, že celý oddíl se musí při jakémkoli oddílovém programu držet pohromadě v doprovodu OV a praktikanta.
Výše bylo již zmíněno, že je rovněž žádoucí, aby oddílový program absolvovaly ve vymezené době všechny děti oddílu (tj. nejen někteří – ochotnější). I když nedochází k dělení oddílu na dvě skupinky, je třeba zejména při náročnějších akcích (výprava mimo tábor, koupání v bazénu) dobře pokrýt bezpečnostní rizika (např. OV jde vpředu, praktikant vzadu – jako poslední z oddílu; u koupání – OV je s dětmi ve vodě a praktikant hlídá děti na břehu a zároveň pozoruje plavce v bazénu).
Kromě výše jmenovaných povinných OP existují ještě zvláštní typy povinných programů: např. sanitárka (tj. sprchování v teplé vodě, osobní hygiena, úklid na ubikacích, ev. i dřívější večerku) nebo příprava na celotáborovou hru (tj. vysvětlení pravidel hry – Vedoucí či praktikant je dětem vysvětluje při oddílovém programu, který etapě předchází) nebo seznámení dětí s táborovým řádem v den příjezdu. Tyto povinné programy „přiděluje“ HVT OV na večerní poradě den předem.
Povinné oddílové programy rozhodně nezpůsobí, že s dětmi nestihnete zrealizovat to, co si pro ně před táborem připravíte. Kromě „povinných“ oddílových programů zbude v rámcovém programu (rámcáku) i prostor pro zařazení tzv. volných (dobrovolných) oddílových programů (OP). Náplň těchto ostatních (volných) oddílových programů je ponechána zcela na rozhodnutí oddílových vedoucích. Zde také můžou oddíláci, budou-li chtít, poněkud více vyslyšet přání svých svěřenců a tzv. volné oddílové programy uzpůsobit jejich požadavkům.
Ať už se jedná o povinné nebo dobrovolné OP, snaží se OV připravit dětem rozmanitý a zajímavý program. Výše zmíněné rady pro efektivní práci s oddílem platí i pro volné OP (např. odstavec o možnosti rozdělit si děti na dvě skupinky a pracovat s nimi odděleně, tj. být sice s oddílem na jednom místě, ale nabídnout dětem výběr ze dvou aktivit). K realizaci svých záměrů mohou využívat OV věci a spotřební materiál z táborového skladu.
Koupání je povoleno pouze v táborovém bazénu. Koupání jinde či jindy může do programu OV zařadit jen po dohodě s HVT. Koupání v táborovém bazénu se považuje za oddílový program. Obecně platí zásada, že by se děti neměly koupat (plavat) v bazénu dříve než dvě hodiny po hlavním jídle. Pokud má OV v bazénu alespoň jedno dítě, musí dbát zvýšeným způsobem o jeho (jejich) bezpečnost. Je-li na koupališti přítomen HVT, který řídí režim užívání koupaliště, dbá OV jeho pokynů. Při prvním koupání se OV musí přesvědčit o plaveckých schopnostech všech svých dětí. Mimo program „koupání“ je dětem zakázáno pobývat v bazénu ani v jeho bezprostřední blízkosti.
Závěrem kapitoly o oddílových programech se zmíníme o mokré variantě. Jen v případě, že to již při nahlašování vypadá na mokrou variantu (tj. že odpoledne, resp. večer, kdy má být OP, asi bude pršet), dojedná OV s HVT obě varianty (příklad: když nebude pršet, půjdeme do lesa; když bude pršet, budeme hrát pexeso, domino a karty). OV si musí ale na obě varianty nafasovat ve skladu. Konkrétní určení, zda bude suchá nebo mokrá varianta, vyvíjí-li se počasí před začátkem OP všelijak. Pokud se před začátkem programové části dne, kdy má být OP, nevyhlásí nic, má se za to, že platí suchá varianta.
Platí totiž pravidlo, že náhlá změna počasí nemění typ programu vyhlášený na nástupu. Tedy, má-li být oddílový program, způsobí déšť změnu suché varianty v mokrou; nikoli však změnu oddílového programu třeba v celotáborovou akci nebo v neprogramovou část dne. Příklad: pokud zastihne děti v lese bouřka, je jasné, že se děti po přiběhnutí do tábora půjdou ze všeho nejdříve převléci do suchého. Hned pak by se ale měly sejít a pokračovat v oddílovém programu (mokrá varianta). Déšť nemůže způsobit, že děti hodinu, která zbývá do skončení OP, „proflákají“ na chatkách. Pokud nastane situace pro realizování mokré varianty, bude se tedy nadále odehrávat oddílový program v interiérech tábora.
Odehrává-li se program s využitím táborového vybavení, OV permanentně dohlíží na to, aby se nic neponičilo a nic nikam nepřenášelo. Není tedy například možné, aby si děti bez dovolení HVT vypůjčily židle a stoly a přetahaly je jinam. V klubovnách se děti musí přezouvat.
7. Odjezdy a příjezdy, odbavování dětí
Turnus | Odjezd z Pardubic | Příjezd ze Sokolova |
I. | 29.7. 9:46 | 12.8. cca 16:08 |
Místo odjezdů i příjezdů je pro všechny pobyty stejné – Pardubice hl.n.
Vyřizování formalit a odbavování dětí a zavazadel je zahajováno vždy hodinu před odjezdem. Táboroví pracovníci musí dorazit na místo odjezdu v 8:15. Již zde budou děti rozděleny do oddílů.
Všechny děti odjíždějí na tábor najednou (s výjimkou individuálních příjezdů; ty si řeší v den příjezdu v rekreačním středisku HVT). Znamená to, že se k odjezdu naráz dostaví 120 dětí, každé dítě je běžně doprovázeno jedním až třemi příbuznými. Všichni mají snahu co nejrychleji vše vyřídit, přičemž zdaleka ne každý má vše požadované v pořádku. Mnozí rodiče (zvídaví či nedůvěřiví) zasypávají TP svými dotazy a přáními. Není snad třeba příliš zdůrazňovat, že míra profesionality TP při této nesnadné práci má přímou vazbu na spokojenost našich klientů. Jinak řečeno, dokonalé zvládnutí celého odjezdu posiluje důvěru rodičů v naší společnost, a tím nesporně přispívá k vytváření dobrého jména našeho tábora. Nezapomínejte, že chování TP při odjezdu dětí na tábor je vlastně to jediné, co rodiče nezprostředkovaně mohou pozorovat (z toho vyplývá požadavek na velmi slušné jednání a příkladné chování – např. není vhodné kouřit atd.).
Po příchodu na místo odjezdu se TP hlásí u HVT. Dále se řídí pokyny HVT odpovědného za řádný průběh odbavování dětí.
Uvádíme několik základních informací, které by měl každý TP při odjezdu vědět:
1. Každý klient (zákonný zástupce dítěte) musí u odjezdu na tábor odevzdat vyplněný tiskopis „Písemné prohlášení zákonného zástupce“ neboli bezinfekčnost. Tento tiskopis by měli rodiče již mít u sebe (obdrželi ho od nás dávno před táborem jako součást přihlášky). Pokud tomu tak není, mohou ho vyplnit na místě. Toto prohlášení nesmí být starší než jeden den.
2. Pokud chtějí rodiče konzultovat u odjezdu jakékoli zdravotní záležitosti či chtějí předat léky, odkazují je TP na zdravotníka (ten bude mít své místo na tzv. centrále-místo bude určené v den odjezdu a oznámeno všem TP), v žádném případě TP léky sami nevybírají.
3. Lékařské potvrzení mají rodiče za povinnost odevzdat v den odjezdu.(nesmí být starší jednoho roku tzn. musí být vydáno nejdéle 12.8.2006)
4. Kartičku pojišťovny(originál), rodiče odevzdají taktéž v den odjezdu na tábor.
5. OV přebírá u odjezdu také tiskopis Doplňující údaje (bývá zpravidla na rubové straně bezinfekčnosti). Pokud budou mít rodiče zájem o individuální odjezd dítěte z pobytu (včetně předčasných odjezdů), zajistí VO, aby tato informace (vč. údaje o přebírající osobě a času převzetí dítěte) byla uvedena v tomto tiskopisu. Pokud rodič tiskopis vyplněný neodevzdal, musí ho na místě doplnit a VO předat; jinak nelze dítě k přepravě na tábor přijmout.
Z bodů 1-5 je zřejmé, jak složité je tzv. odbavování dítěte u odjezdu na tábor (obdobně při individuálních příjezdech). Režim vyřizování jednotlivých výše uvedených záležitostí se liší případ od případu.
Obecně platí, že nikdo z TP nesmí rodičům u odjezdu cokoli slibovat, cokoli jim potvrzovat, ani jim poskytovat informace, o jejichž pravdivosti není stoprocentně přesvědčen. TP mohou rodičům poskytovat jen obecné, nesporné informace, např. adresu střediska, údaje o příjezdu apod.
Individuální doprava je řešena přímo v areálu tábora, kde každý individuální příjezd dítěte nahlásí TP nejdříve HVT, který upřesní další informace TP!!!
8. Den příjezdu
Při příjezdu do tábora (ještě za jízdy) OV děti poučí o tom, že nesmějí na ubytovaných pokojích (chatkách, budově) a v jejich blízkosti nic ničit, a dále je vyzve k tomu, aby ve voze nic nezapoměli. Po vyklizení vozu OV zkontroluje, že ve vlaku nic nezbylo. Zavazadla i děti OV shromáždí při příjezdu odděleně od ostatních osob či věcí. Zavazadla Pokud prší, je třeba zavazadla překrýt igelity nebo uložit pod střechu.
OV je při ubytovávání svého oddílu vybaven plánkem tábora. Nejprve dětem ukáže na plánku, kde mají hledat svůj pokoj, chatku či stan.
Nastanou-li při ubytovávání jakékoli komplikace (na pokoji jsou místo pěti postelí jen čtyři, na chatce už jsou ubytované jiné děti, dítě nechce na dané ubikaci být, dožaduje se kamaráda apod.), OV si je všechny pečlivě zaznamená. OV v žádném případě nesmí dětem povolovat jakékoli změny v ubytování ani stěhování nábytku. Bezprostředně po rozmístění dětí na ubikace dle seznamu se vedoucí dostaví na „druhou poradu“ – konzultaci s HVT. Tam nahlásí přesný počet svých dětí a zkonzultuje eventuální ubytovací problémy. Obecně platí, že k jakékoli změně v ubytování či v zařazení dítěte do oddílu může dojít pouze v případě, že došlo z naší strany k chybě při rozřazování. Žádné jiné žádosti nelze bohužel vyhovět (vznikl by zbytečný chaos).
Seznamování s těmito skripty provádí OV během prvního dne průběžně, využívá také volných chvil. Je jeho povinností vše dětem důkladně vysvětlit a zopakovat (a to i v případě, že budou některé děti na táboře již opakovaně).
Oddílový vedoucí na večerní poradě nahlásí, zda se na nějaké chatce, či pokoji vyskytuje nějaká závada.